S-mysl

CO NEJMÍŇ ZKRÁTIT BRZDOU DRÁHU.

TŘI ŠROUBY NOHU ZOCELÍ.

LEPŠÍ JE BRZDIT PRDELÍ.

LEP ŠÍ JE U JÍ ŽDĚT
NA HAI KU..
NEŽ-LI MÍT
SVĚ RA CÍ KA ZAJ KU :

SEN SE ROZPLYNE
TAK NEPLAKEJ JÉMINE
ZAS ZNOVU USNI

KDYŽ PTÁKA KIWI NARVOU DO KOMPOTU..
KDYŽ LEV MÁ Z HŘÍVY DREDY
A KRÁVA ČTYŘI ŽALUDEČNÍ VŘEDY..
KDYŽ ZEBRA MÁ PO TĚLE PUNTÍKY..
A ŠNEK V BARÁKU DLUŽNÍKY...

MAJÍ NÁLADU POD PSA.

ZATÍMCO PES SI V KLIDU HOPSÁ.

JESTLI SE V PRÁZDNU UKÁŽE CESTA.
JESTLI TO NASKOČÍ
NEBO BUDE TO MRTVÝ..

ALE JE TMA
A OBZOR, JEN SMRT VÍ.

CO S MÁTOU, KDYŽ NECHCEŠ

MOCHITO?

CO S BLBĚ VYŘEŠENÝM RÉBUSEM?

CO V ALCRONU S LŽÍCÍ A EŠUSEM?

CO S UŽOVKOU SMOTANOU DO ZMIJE?

CO S PRAVDOU, KTERÁ TĚ ZABIJE?

CO S KUKAČKOU, CO NEZAKUKÁ..?

CO S HOLKOU, JENŽ NEMÁ KLUKA?

.....

ŘEZ PILOU DO TVARU CIRKUSU..

TAK JÍ HOLT NACPEME DO DŽUSU..

ZAHODIT, NEPLÉST SE DO ZÁHAD..

DO PLECHU TŘÍSKAT, ŽE MÁME HLAD!

VŽDYT JEDNA DRUHOU NEDOŽENE..

TU MÁ VŽDYCKY NAČELNÍK KMENE..

JO, V CIZÍM HNÍZDĚ TO TICHO

MUSÍŠ BÝT

A HOLCE S HOLKOU KOUPIT BYT!

LÁSKO MOJE
NÁŠ SPOLEČNÝ CIT
JEN NEPOKOJE.

ALE ABYS MĚ HŘÁL
AŽ BUDEŠ KDESI
Z TVYCH VLASŮ ŠÁL
UPLETU SI

UŽ ŽÁDNÝ SMÍCH
JEN ŠROUBY A NOŽE
Z KOSTIČEK TVÝCH
POSTAVÍM LÓŽE. 

ZA POLŠTÁŘ VYMĚNÍM
TVOU KŮŽI SNĚDOU
PEŘÍ A KAMENÍ 
SVOU BITVU SVEDOU.

TVÉ RTY NECHÁM SI SNÍT
V PŮLNOČNÍCH SPÁNCÍCH
UŽ MUSÍŠ JÍT
MÁM JEŠTĚ PRÁCI.

SATAN SE VRACÍ.

OHEŇ I VODA
ČERSTVÁ I SHNILÁ
A JE TO ŠKODA
FURT NEUMÍM SE ROZHODNOUT,
NENÍ CHVÍLE VHODNÁ
JAK TĚCH ŠEDESÁT LET PLOUT
BÝT ZLÁ A NEBO HODNÁ!?
A TAK JSEM POŘÁD OBOJÍ,
JENŽE TAK SE RÁNY NEHOJÍ
SOUHLÁSKA OBOJETNÁ
ZTRACENÁ SPOJKA VĚTNÁ.

Šilhavá švadlenka šije si šatičky,
jak špatně vidí, tak poplete špendlíčky.
Nakonec výstřih má do půlky pupíku,
přes bříško plné švestkových knedlíků.
S šampaňským šťastně se v zrcadle shlíží,
v šeru a šedi je sexy bez obtíží.
Šišlavý školník škvírou ji šmíruje,
neb ji ten štramák šíleně miluje.
V kšandách z manšestru,
s kontem v Manchestru.
se šťávou veškerých nástrojů orchestru.
Vyšplhá po špejli pro šestnáct šeříků,
šermuje se švábi, co šustí v rendlíku,
o lásku jak šimpanz vášnivě škemrá,
a tak mu švadlenka zůstane věrná.

A TAK ŠANCE,
PRO DVA ŠTVANCE,
TADY JE!
ROMEO A JULIE. 💘

HOŘČÍK NEVYLÉČÍ.
LÍP ZKUSIT LIMETKU, TŘÍŠŤ A MÁTU.

SAMOZŘEJMĚ V DESTILÁTU.

KOLEM NÁS.. ANANAS..

PROLETĚL JAK STŘELA.

KDYBY SE NEROZMÁZ'..

NIKDY BYCH NEVYTŘELA.

POPELÁŘI.
U KONTEJNERU. 
ŘEŠÍM..
ZDA SE TŘÍDIT TĚŠÍM... 
NEBO SE NA TO VYSERU. 

V BÍLÉ POPELNICI...
VIDÍM KOLEJNICI.
PRÁZDNÉ LAHVE
VE ŽLUTÉ.... 
A DÁL MÍSTO PLASTU, 
VĚNUJI SE CHLASTU. 
MÁŠ TO ZEMĚ NAHNUTÉ.

CHCI UPOZORNIT NA TO, 
ŽE JAK ÉÉ ÚÚ TAK I NATO, 
NEVĚNUJE DOSTI, 
PATŘIČNÉ POZORNOSTI, NEJZÁSADNĚJŠÍ VĚCI! 
NÝMANDI STŘEDOVĚCÍ. 
FURT GRANTY, VÁLKY, KLIMA ... 
JAK VYZRÁT NA MUSLIMA ... 
A UŽ BY TO CHTĚLO SANKCE!

NENAHRADITELNOST MUŽSKÉHO SAMCE. 

PODÍVEJTE,
HOLKA SAMA V LESE, 
FLAŠKU VÍNA NESE, 
NEHORÁZNÉ OBLEČENÁ, 
PROSTĚ CELÁ DOČERVENA. 
A NA ROZKAZ VLASTNÍ MATKY! 
S KOŠÍKEM MI NECHOĎ ZPÁTKY. 
A VŠICHNI SE PAK DIVÍ, 
ŽE NA NI VLK LAČNĚ CIVÍ. 
A JÁ ŘÍKÁM, ŽE S TÁTOU, 
VÝCHOVU BY MĚLA SVATOU, 
ALE TO JE TA STŘÍDAVÁ PÉČE, 
CO OTEC ZACHRÁNÍ, MÁMA SPEČE! 

A KDYBY TŘEBA V PŮLCE, 
POHÁDKY O KARKULCE, 
S BÁBOU BY BYL DĚDA, 
VZORNĚ U OBĚDA ...
I KDYŽ S VĚKEM TROCHU SEŠEL ...
TAK VLK BY DO TOHO NEŠEL!! 
PROSTĚ TAM, KDE JE KUS CHLAPA,
NEPÁCHNE VLČÍ TLAPA!

TAKHLE MY JEDINĚ MŮŽEM', 
VZÍT ZA VDĚK ARCHETYPU MUŽE, 
TOHO ZELENÉHO MAGORA, 
CO STŘÍLÍ DO OKEN A DO DVORA, 
(A ŽE PO ZVĚŘI...TOMU NIKDO NEVĚŘÍ)
KDYŽ NÁHODOU JDE KOLEM. 
A TO JSME DOST NÍZKO POD VRCHOLEM!

TAKŽE VÍC BELMONDŮ
SEIFERTŮ
FLEMINGŮ

NEŽ BYTNÁ HARRINGTONOVÁ
HODÍ RUČNÍK DO RINGU :-)

PRAVÍTKEM NENAPRAVITELNÁ BYTOST.
OSOBNÍ ZÁLEŽITOST.
ZCELA NEPRAVIDELNÝ INTERVAL.
ROZPOLCENÁ JAK MINERVA..
(BOHYNĚ MOUDROSTI I VÁLKY ZÁROVEŇ.
A MOŽNÉ NÁMITKY PŘILOŽTE NA OHEŇ.)
TAK PŘÍŠERNĚ NEROZHODNÁ,
ŽÁDNÁ VOLBA NENÍ VHODNÁ
NEDOMAZLENÁ
NEDOMALOVANÁ.
NEZAUZLENÁ
BŘITVOU ROZPITVANÁ.

A ZBRAŇ PRVNÍHO ÚDERU.
CO VYTÁHNE MĚ Z PRŮSERU.

(NEŘEŠIT
TEN SHIT)
NENASLOUCHAT LHÁŘŮM...
JAK VELÍ CHAOS ENTROPIE.
TAK TEĎ S ANDĚLEM PÁŘU, 
CO ČERT SE MNOU ŠIJE.

SNAŽIT SE ŽENU CHÁPAT.
I NA PSYCHOLOGŮ GARDU.
PŘIJDE JEN INFARKT MYOKARDU.

MÁM V PLECHOVCE
NA PLECH OVCE..

SPÁSLY TRÁVY LÁN.

KDYBY VŠECHNO NESEŽRALY,

VYHULÍM TO SÁM..

CHCE CHLAPA S BARÁKEM A POSTAVENÍM. 
A PŘITOM V MÉM SKLEPNÍM BYTĚ,
STÁL MI S NÍ NEPŘETRŽITĚ ;-)

A PSANÍ BÁSNIČEK UŽ DÁVNO VYŠLO Z MÓDY.
AŤ DĚLÁM COKOLIV, NIKDY TO NENÍ VHOD.
Nebudu ten správný HROMOSVOD.
MNOŽSTVÍ TVÉ ENERGIE NIČÍ MOJE ROZVODY.
I V PACHU SEPTIKU JE CÍTIT VŮNĚ SVOBODY.

PRO PRŮNIK K TOBĚ JÁ NEZNÁM TAJNÉ HESLO.
UŽ VIDĚT NEMŮŽU TO TVOJE STARÉ KŘESLO.
6 KRYS SE CHYTNE DO PASTI, CO NASTRAŽÍŠ.
TAK PROČ PROBOHA, HOLKA, NĚKDY NEVAŘÍŠ!?
OD TEBE NĚHY ČLOVĚKU SE NEDOSTANE,
SPÍŠ NEUSTÁLE PLATÍ PRÁVO STANNÉ.

SPUSTÍ SE RACHOT, ORCHESTR NEKONEČNÝ,
ŽE POZDĚ CHODÍM, UŽ VODÍM SI I SLEČNY.

TAK JSEM SE ROZHODL, 
VZDOR TVÉ KRÁSE ZÁVRATNÉ.

ZÍTRA SI HLEDÁM KOLEJ BEZ VRÁTNÉ!

ŽE VE MNĚ ZHASLY.
MSTÍM SE POMNĚNKÁM,
ŽE VE MNĚ UVADLY.
MSTÍM SE OVCÍM, ŽE TRÁVU SPÁSLY
(ČÍŠNÍKŮM, ŽE MĚ SKÁSLI)
I PADLÝM ANDĚLŮM,
ŽE NESPADLI.
NENÍ TO PĚKNÉ, VÍM.
ALE MSTÍM SE
MSTÍM,
ŽE JSEM JEN STÍN.
A KAŽDÝ,
KAŽDÝ TO ZŘEL,
JAK TEMNĚ
SE VE MNĚ
ROZPROSTŘEL.

S MINCÍ PRO PŘEVOZNÍKA.
NECHCI BÝT BEZ TEBE,
ASPOŇ, CO MĚ SE TÝKÁ.
ROZPUŠTĚNÉHO V KRVI,
SRDCE MI TĚ PUMPUJE,
AŽ MU DOJDOU SÍLY,
K CHARÓNOVI DOPLUJE.
A DŘÍV, NEŽ ŘEKA STYX,
BUDE MI BUBLAT VE STŘEVĚ,
ZJISTÍM, ŽE I TY MINCE.
MUSÍ BÝTI DVĚ!

KLUK SI STAVÍ PANÁČKA.
AKORÁT TO LEGO NENÍ ...
ANI JINÁ SKLÁDAČKA.
NA HŘBITOVĚ TAM SE PŘECI,
NAJDE SPOUSTA SUPER VĚCÍ.

VIDLIČKA A NŮŽ!
UŽ?
JEŠTĚ NE!
AŽ KDYŽ LŽIČKA ODJEDE,
V POLÉVCE S OBĚDEM.
TA BY JIM TO KAZILA,
PO OBOU SE PLAZILA.
NEDÁ BEZ NICH ANI RÁNU,
JAK SVATÁ TROJKA Z VATIKÁNU.
NU, JE TO PRO NI NA LEVAČKU,
MUSÍ TEĎ SBALIT NABĚRAČKU.

SYPE, SYPE HUSTÉ VLOČKY,
NA BÍLO BARVÍ ČERNÉ KOČKY.
A NA DVORKU SNĚHULÁČEK,
TEN MÁ Z NĚHO CELÝ FRÁČEK.
Co je to?

A prasklé střepy zpět v pohár proměnit.
Nejsem čaroděj, ale někdy stačí málo,
aby pravda byla snem ...
A pravdou, co se zdálo.

Něco mezi mdlobami a kolapsy,
co všechny kouzelníky strčí do kapsy.
Okamžik, kdy i po bitvě U Trafalgaru,
je možné hrát španělskou píseň na kytaru.

MÁG,
TEN ŘÍCI ASI CHCE MI,
JAK VEN ZE SLEPÉ ULIČKY.

TAK UDĚLÁ DŮLEK V ZEMI
A JÁ PŔINESU KULIČKY.

SNAD STOVKU JICH VYCVRNKÁME,
NEŽ CELÝ SE NÁM NAPLNÍ,

PŘES KROVKU BROUKA I KÁMEN,
PŘES KLACEK I PŘES TRNÍ.

KAŽDÁ CESTA NĚKAM VEDE,
JEN NA TEN KONEC DOJÍT ZKUS.

A PROČ NE, LEŽÉRNĚ STŘEDEM!?
VŽDYŤ MOŽNÁ STOPNEŠ AUTOBUS.

KDYŽ SE POTÍŠ..

NAD SEXY SLEČNOU V TRAMVAJI.

VIDĚNO NÍŽ
KAPKY TOTIŽ

JI VE VÝSTŘIHU ŠIMRAJÍ.

TOHLE NENÍ HYSTERIE.
JEN TO NA MĚ PROSTĚ PADLO.
MÁM POTŘEBU SYMETRIE.

V KAŽDÉ RUCE JEDNO ŇADRO.

JÁ JDU SBÍRAT HOUBIČKY,

KOLEM NAŠÍ CHEMIČKY.

BUDOU TROCHU TĚŽŠÍ,

ALE I TAK SE TĚŠÍM.

Růženka Šípková tomu dá na zadek.
Nabere na sebe dluh ze všech pohádek..
Stín nedospánků je tímto umořen.
A Ty nebuď smutná, že nejsi u moře..
Jen kaluž plná žraločích ploutví.
Kdo nemusí spát, v nekonečnu kotví.

Vždyť kočce stačí klubíčko z provázku,
a drajvem šelmy mňoukne si o lásku!

NA PRÁDELNÍ ŠŇŮŘE,
SEDÍ ŽLUTÉ KUŘE.
OKUKUJE PRADLENKY..
CO JIM ČOUHÁ Z HALENKY.
"JESTLIPAK JSTE, HOLKY, VDANÉ !?"
...BUDE ASI NA DÍVANÉ...

Vypláchnou kyselé deště..
Mám lakmusový papírek,
na protřídění vzpomínek..
na všechny barvy myšlenek..
Co srdce k srdci vyšleme..
Světlonoš s loučí ve zlatě
Vozataj drží opratě
Vše vědí koně v dvojspřeží..
Vstříc klifovému pobřeží.
Z útesu stačí jeden skok.
Líp bude dřív než napřesrok.

Půlnoc.
Našli jí půlku.. ve dvanáct za minutu.
Podle zrn písku.. k ručičkám přivinutu.
Stát na titulku.. za pevnost balustrád..
Bude dnes v tisku..
Gong (Zní z ní) za minutu pád.

s plamenometem,
oceán modrý
s kaňkou z obrázku..
Poušť plnou coly nazveme světem,
jen přestupný rok zbejvá pro lásku.
Dvacet minut. Na azimut.
Směr se změní.
Rozvedení.

škrábu z tebe taje slova.
Chci ho v papyrusu,
včas odhalit pro nás oba..

Pod latexovou vrstvou,
Spí neprůhledná data.
Vpít na ex snovou srst tvou..
Jeptiše nestydatá.

Pečlivě změť citů..
Uložíme k ledu.
Sázka bez limitu.
Nula nula sedm.

Řádky jen omezují, přikazují směr.
Vcucávaj' jak pole černých děr.
Zavíraj' mě do kazajky svěrací..
nepřipouští vůbec žádnou legraci.
Čardáš písmen dolů z kopců do nížin..
za mříží to nějaký čas přehlížím.
Pak je lepší čmárat s vervou na kousku..
rohu bůčkem zmaštěného ubrousku..
Když černotou vypálenou ze sirek,
zachytit chci aspoň torzo vzpomínek.

Potřebuju nutně sešit bez linek!

Já žiju.. jen v mezičasech..
od té chvíle.. do té příští..
v rádiu... a jeho hlasech..
proud vlny bílé.. neroztříští.
A všichni spí
Jen my ne
Ještě mě drž..
Než kouzlo pomine.

PILA KREV KOMÁRŮM.
PRŠELA DO DEŠTĚ.
ZA ŠERA.. DŘÍV NEŽ TĚ
UMLČELA DO KŘIKU..
VĚČNOSTÍ VE MŽIKU.
TŘÍŠŤ VODO-PÁDU A VODO-VZLETU
VYBRNKALA NA TRUMPETU
A PROTI PROUDU KRVE V ŽILÁCH..
SE NA KŘÍDLECH VÁŽKY ODPLÍŽILA.

NA PILNOU VČELIČKU

SEŽRAL JÍ CELIČKOU

NETŘEBA RAKVIČKU

K DAROVÉMU BOHU..
PŘIŠLO MI NUTNÝ
VYPÍT LAHVOVOU ZÁLOHU.. 
..A TAK RUMOVÉ BÍLO..

*DO HLAVY MI NASNĚŽILO*

A JÁ GRÁDY MĚL..
JAK PRACHOVÝ STŘEL.

O JEMNOST SE NESNAŽIL. 
KDYŽ ZPÁTKY JSEM HO CHTĚLA..
NA PÁNVI HO USMAŽIL.

ANI NEPOUŽIL OLIVOVÝ OLEJ

" EXPRES Z 'KONEČNÉ'
PŘIJÍŽDÍ NA PRVNÍ KOLEJ! "

ve svém čase..
K věži daleko
K příkopu blíž
K cukrové hoře?
Jen dojít na refíž.
A stopnout tramvaj
na Evropské
..co jede přes Paříž.

NĚŽNĚ JSI MĚ ZABALIL..
JAK DO STROUHANKY ČERSTVÝ ŘÍZEK.
JAK DÍTĚ DO KABÁTKU Z PŘÍZE.
JAK DO CUKRU LÍVANEČEK,
JAK BERUŠKU DO SEDMI TEČEK..
DO PAVUČINY KŘÍDLA VÁŽKY,
DO SLOV HÁDKU BEZ URÁŽKY..
JAK DO SNU DUŠI, JEŽ CHCE SNÍT ..
A PAK JSI MUSEL ODEJÍT.
KAM NEDOSÁHNE SLUNCE SVIT.

V ČERNOTU Z NÍŽ KOSTI ZEBOU.
TAM, KAM NEMOHU JÍT S TEBOU.

ZASE NOČNÍ, DESET KÁV..
AŽ DOFÁRÁŠ, TAK SE STAV.
ACH TA
ŠACH TA.

POSTAVIL BEJVÁK NA STROMU.
RADĚJ BY ANI NEŠEL VEN...
MÁ TO JEN MALOU VADU..
V LISTOPADU..
BUDE MU VIDĚT DO OKEN.

TAK JENOM V BÍLÝCH HADRECH.
KDYŽ VYČUCHAT ČERSTVOU STOPU,
TAK POUZE NA TVÝCH ŇADRECH.
KDYŽ OŽRALEJ DO PŘÍKOPU,
TAK JEN DO TAXISOVA.
NEŽ MOUDROU VYZÁŽ Z PRADA ŠOPU
TO BUDU HOUKAT JAKO SOVA.
NEŽ DALŠÍ TO TVÝ ČISTÝ VÍNO,
TO RADĚJ KALNOU STOKU.
I OCEÁN TICHÝ PŘEHLUŠILO,
HUČENÍ MAGISTRÁL VLADIVOSTOKU.

I KDYBYCH SPRÁVNĚ VYPOČÍTAL..
Z ROVNIC VŠECHNY NEZNÁMÉ..
DOTANČIL BYCH JAK SPRÁVNÝ ITAL..
AŽ TAM,
KDE JSME SE NEZNALI.
A NEZNÁME.

KDYŽ VELBLOUDI 
ZABLOUDÍ..
V POUŠTI..
U PALMY SE POTÍ, FOTÍ 
SAMOSPOUŠŤÍ..
OD PYRAMID LINE SE PACH BIOPLYNU

TAK TO BUDE SLUŠNEJ ABSŤÁK NIKOTINU..

PAKUJÍ VEN KOSTLIVCE.
NAHÁNÍ HO PO KUCHYNI, 
UŽ MI PLAVE V POLÍVCE..

Z MRKVE, CIBULE A KOSTÍ
SILNÝ VÝVAR MINULOSTI.
ANDĚLSKÝ TO ZÁSAH SHŮRY..
UŽ ČISTEJ BEJVÁK, ŽÁDNÉ MŮRY.

SLYŠEL JSEM JEDEN PLK.
ŽE VYSEDĚT DÁ SE PTÁČE.
NEBO TAKY VLK.

JÁ JSEM VLASTNĚ NOČNÍ SOVA.
KDYŽ O PŮLNOCI PO TAHU,
VYŘVÁVÁM SI SONGY THE WHO.

A CÍTÍM TRÁVY DECH...
S KOUŘEM, CO TI JDE Z ÚST,
CHCI TĚ MÍT NA ZÁDECH.
BOŽSKÁ MANA....NARKOMANA...MARIHUANA :-)

NĚŽNĚ JSI MĚ ZABALIL.
JAK DO STROUHANKY ČERSTVÝ ŘÍZEK. 
JAK DÍTĚ DO KABÁTKU Z PŘÍZE. 
JAK DO CUKRU LÍVANEČEK, 
JAK BERUŠKU DO SEDMI TEČEK. 
DO PAVUČINY KŘÍDLA VÁŽKY, 
DO SLOV HÁDKU BEZ URÁŽKY. 
JAK DO SNU DUŠI, JEŽ CHCE SNÍT. 
A PAK JSI MUSEL ODEJÍT. 
KAM NEDOSÁHNE SLUNCE SVIT. 

V ČERNOTU Z NÍŽ KOSTI ZEBOU. 
TAM, KAM NEMOHU JÍT S TEBOU.

DVA MEDVĚDI SE ZA KROU PÁŘÍ.
O HLAVU JIM ŠTREJCHNUL METEOR.
ZAPOMNĚLI, ŽE JSOU HETERO.

VĚČNOST Z OKAMŽIKU...
KRU LEDU Z HORKÉ LÁVY...
ZELENÝ ČAJ Z ČERNÉ KÁVY...
CHCEŠ ABYCH ZNALA KOUZLA,
ZE KTERÝCH BYCH NEVYKLOUZLA,
STŘÍZLIVÁ Z LITRU GINU,
TAKOVÉ ČÁRY MINU...
A NA DNĚ POD VRCHOLEM...
ŘEKNEME SI SBOHEM.

je ve mně dost vohně.
A málo víry.
Na jaře povodně,
schladí mě rozhodně.
Na rakev míry.

NIC NEZŮSTÁVÁ NA SVÉM MÍSTĚ.

ANI TA BŘÍZA, CO JI NĚKDO POSEKAL.
ANI TEN MOTÝL, CO HO ZAJÍC VYLEKAL.

ANI JÁ. A ANI TY.

STOKRÁT KABÁT PŘEŠITÝ ...

KDYBYS CHTĚL SI CESTU KE MNĚ.
PROSEKAT PŘES ŠÍPKOVÉ KEŘE..

MÁM OTEVŘENÉ DVEŘE.

KDYBYS ZNAL UKAZATEL SMĚRU,
S KTERÝM SE NEODBOČÍ..

MÁM OTEVŘENÉ OČI.

KDYŽ NIC VÍC TĚ NEOSLOVÍ,
NEŽ-LI PEVNÉ SOUOSTROVÍ..
NEMŮŽEŠ VSTOUPIT NEPOZVÁN..

MÁM SRDCE DOKOŘÁN.

NEROZUMÍME SI.
VNÍMÁM TĚ SVÝM DOTYKEM.
A STEJNĚ NEVÍM, KDE JSI.
OBA MÁME PÁR ZDRAVÝCH OČÍ,
PŘESTO TĚ NEVIDÍM,
VŠAK BEZ TEBE BÝT JE ZLOČIN,
TO BYTOSTNĚ VÍM.

SPISOVNĚ, BEZ NÁŘEČÍ.
A POCHOPENÍ? V KŘEČI.
I KDYŽ JE TICHO JAKO V LESE.
NEPOSLOUCHÁME SE.
NAD NOSEM POD OBOČÍM
MÁME OBA PÁR OČÍ
CO POHLEDEM SE STOČÍ,
KDYŽ STÍN MIHNE SE.
NEVIDÍME SE.
PRSTY BEZ USTÁNÍ
VKLÁDÁME DO SVÝCH DLANÍ
A DOTEK NEMÁ ZDÁNÍ,
ZDA NĚCO PŘINESE.
NECÍTÍME SE.

lásku si nevyprosíš.
Spíš. Zavřené oči duše.
Byla by to jen náhražka.
Ze sluníčka vyrážka, co nezhnědne a nezahřeje.
Instantní něha bez naděje.
Polévka z pytlíku. Žádný poctivý vývar z kostí.
Mrtvá vosa na dně šuplíku. Která je jen k zlosti.